LN: ČSSD teď není stranou pro masy

LN: ČSSD teď není stranou pro masy

6. listopadu 2017, Lidové noviny

Europoslanec Miroslav Poche patří i po drtivé volební prohře k nejvlivnějším politikům sociální demokracie. Jeho předností je taktika a zákulisní vyjednávání. Ještě v březnu v kuloárech sjezdu ČSSD sháněl u delegátů podporu pro obnovení mandátu tehdejšího předsedy Bohuslava Sobotky. Dnes po propadáku dosavadní nejsilnější vládní strany ve volbách do sněmovny zpětně vidí, že rozhodnutí březnového sjezdu bylo fatální. Nyní Poche Sobotku kritizuje za to, že svými personálními rozhodnutími zlikvidoval řadu politiků, kteří by v současné krizi mohli pomýšlet na nástup do vedení ČSSD.

Vaše pražská ČSSD dvakrát bránila vstupu Jiřího Paroubka do ČSSD. Před několika dny jste názor změnili a přestali bránit Paroubkovi v návratu. Proč?

Ve chvíli, kdy nějaký bývalý člen sociální demokracie kandiduje za jinou stranu, je postup při znovupřijetí do strany logicky velmi složitý. Pondělní rozhodnutí krajského výboru ještě neznamená, že Jiří Paroubek už je členem strany. Schválit ho musí ještě organizace na Praze 5 a ve středních Čechách.

Proč ale ta změna názoru oproti předchozím jednáním? Věříte, že Jiří Paroubek je tím, kdo ČSSD zase pozvedne?

Jeho případný návrat neznamená, že jsme přesvědčení o tom, že Jiří Paroubek má být lídrem strany. Pouze říkáme, že nemáme nic proti tomu, když Paroubek vstoupí do strany ve středních Čechách.

Byl byste pro, aby Paroubek zkusil kandidovat na sjezdu na vedoucí funkce? Asi těžko čekat, že chce být řadovým straníkem…

Myslím, že se chce vrátit do strany, ve které strávil 20 let. Nemyslím si, že by někdo ve straně uvažoval tak, že Jiří Paroubek by se měl stát předsedou strany. Tedy s výjimkou šéfa cerhenické ČSSD Marka Semeráda, který od začátku usiluje o Paroubkův návrat.

Jakou roli hrály v návratu Paroubka rozbroje mezi pražskou ČSSD a Janem Hamáčkem, do jehož středočeské organizace by expremiér vstoupil?

Jsem přesvědčen, že pražská organizace nemá s Janem Hamáčkem žádné rozbroje.

Pražská ČSSD vyzvala současné vedení strany k rezignaci. Měli by odstoupit ještě před sjezdem?

Aktuální doba je hektická. Je zcela evidentní, že ústřední výkonný výbor a sjezd se musí uskutečnit v co nejbližším termínu. Tam vedení strany rezignuje tak jako tak. Musíme postupovat podle stanov. Jsme tradiční politická strana, která se řídí vnitřními mechanismy. Sjezd proběhne 18. února. Teď je potřeba, aby někdo stranu ke sjezdu alespoň technicky dovedl. Ještě před sjezdem se uskuteční naše pražská konference, která zvolí své nové vedení a povede pražskou ČSSD do komunálních voleb.

Hrálo roli nebezpečí, že kdyby nyní kompletní vedení strany rezignovalo, mohla by se zhoršit důvěryhodnost strany ve vztahu k bankám, které ČSSD poskytly úvěr?

Myslím, že ne.

Mělo by současné vedení strany na sjezdu zcela opustit vrcholné funkce strany?

Debata se ubírá tímto směrem. Když jsem byl volebním manažerem pro krajské volby, varoval jsem tehdy předsedu strany Bohuslava Sobotku, bezprostředně po těchto volbách, že jsme ve špatné kondici. Říkal jsem tehdy i Lubomíru Zaorálkovi, že sice jsme schopni poukazovat na nějaké úspěchy vlády, ale že většinu témat nám přebírá ANO. Upozorňoval jsem, že v některých krajích hrozí výsledky pod 10 procent. Potřebovali jsme razantní přístup. Bohuslava Sobotku mám lidsky rád, premiér se ale v následujícím období bohužel dopustil – jak já říkám – Sobotkovy genocidy.

V čem spočívala?

Místo toho, aby se snažil názorové proudy usmířit, tak všechny byly potlačeny. Na jižní Moravě Michal Hašek či Jeroným Tejc, v jižních Čechách zase Jiří Zimola. Byla to ale i Michaela Marksová, která musela kandidovat v Libereckém kraji (kde nezískala mandát), a naopak v Praze kandidoval pro mě člověk bez názoru, Miloslav Ludvík. Zmizel Tomáš Prouza. Tihle lidé odnesli Sobotkovu personální politiku. Docela premiérovi vyčítám také to, že už na sjezdu musel tušit, že něco není v pořádku a že se může stát, že stranu do voleb nedovede. De facto tím kromě svých odpůrců a městské liberální části vlastně zničil i své okolí, kdy donutil Milana Chovance a Lubomíra Zaorálka, aby nyní nesli odpovědnost za volební prohru. Jenže to není výsledek těchto dvou, ale výsledek ČSSD po čtyřletém vládnutí. V tuto chvíli kvůli tomu, že mnoho lidí bylo upozaděno jen pro odlišný názor a celé vedení nese odpovědnost za výsledky voleb, chybí sociální demokracii osobnosti. Tím komplikovanější bude sjezd, protože musíme najít zcela nové tváře. Čeká nás tvrdý souboj o tvář a program sociální demokracie, a to s lidmi jako jsou Zdeněk Škromach, Michal Kraus, Jaroslav Foldyna či Roman Onderka .

Kdo by měl být podle vás novou tváří?

Určitě by to měl být někdo ze současných hejtmanů – ač mě někteří, jako například Milan Štěch, kritizovali coby volebního manažera krajských voleb za 16 procent, oproti sněmovnímu výsledku šlo o úspěch. Už tehdy se mohlo stát, že bychom skončili na 10 procentech. Hejtmani jako Martin Netolický, Josef Bernard nebo Jiří Běhounek jsou určitě populární. Zajímavou kandidátkou by mohla být i náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Gabriela Nekolová nebo trutnovský Jaroslav Špaček.

Jenže třeba právě Běhounek není ani členem strany. Co třeba Jiří Zimola do vedení sociální demokracie?

Sjezd bude rozhodovat mnohem emocionálněji než v minulosti. Když se ptáte na Jiřího Zimolu, vidím i Jeronýma Tejce. Ten nemohl kandidovat do sněmovny jen proto, že měl jiný názor na politické směřování. Je jedním z těch, kteří byli personální politikou B. Sobotky negativně zasaženi. Rád bych zdůraznil, že ze všeho nejdřív je potřeba zcela změnit stanovy. A také otevřít stranu veřejnosti a modernizaci. Upozornil jste, že Běhounek není členem ČSSD. My ve stanovách máme, že novým předsedou nesmí být sociální demokrat s méně než čtyřletým členstvím. To je přeci hrozná hloupost. V Česku vznikají strany a hnutí jak na běžícím páse a my musíme mít stranu otevřenou zajímavým lidem, kteří třeba dosud nebyli členy ČSSD, ale sympatizují s jejími názory. Dnešní doba je jiná, musíme se jí přizpůsobit.

Vy osobně se do něčeho pustíte? 

Ne. Ještě rok a půl budu europoslancem, mandát chci dokončit důstojně. Už kampaň do krajských voleb pro mě byla náročná.

Stále věříte, že strana se může zmodernizovat? Vždyť Bohuslav Sobotka celou dobu mluvil o tom, jak chce nalákat mladé a městské voliče. No a vidíme, jak to dopadlo…

Víte, Bohuslav Sobotka moc dobře zná prostředí sociální demokracie. Jenže se mu přihodila závažná věc: lánský puč. Sice z něho vzešel vítězně, celkově ho však celá kauza oslabila. Měl od té doby obavu, že se podobná situace může opakovat. Pokud jste premiérem v době, kdy prezidentem je Miloš Zeman, který nemá rád ČSSD a zvláště jejího předsedu, čelíte neustálým útokům. Svírá vás obava, že pokud uděláte nějakou chybu, ve straně může propuknout revolta. Toto nebyla chyba Sobotky, ale vývoje ve straně po minulých volbách.

Jaká je vaše osobní analýza volební prohry?

Už v kampani loni jsem považoval za zásadní problém, že ČSSD je příliš široce rozkročena. V uvozovkách řečeno, strana nabízí krabici pracího prášku. Jenže volič neví, co si v ní kupuje – jestli Zdeňka Škromacha a Jaroslava Foldynu, nebo Bohuslava Sobotku s Lubošem Zaorálkem, nebo snad Jiřího Dienstbiera a Vladimíra Špidlu. Na tyhle proudy potřebujete velmi silného a dominantního lídra, který je usměrní a bude mít schopnost vše manažersky spojovat. Hledání takového člověka je obtížné, a připouštím, také se to vůbec nemusí povést.

Má ČSSD šanci vrátit se do pozice takzvané masové strany (catch-all party), která osloví alespoň 20 procent voličů, nebo už je odsouzena být stranou kolem deseti či ještě méně procent?

To se může stát. Na jaře jsem říkal, že raději budu členem šestiprocentní sociální demokracie Bohuslava Sobotky a Tomáše Prouzy, než 20procentní strany Zdeňka Škromacha. Teď se bude bojovat o priority strany. Když jste 7procentní stranou, můžeme si vytyčit třeba jen pět základních bodů, na kterých budeme stavět. Za velké téma považuji bydlení a výstavbu bytů. Odliv zisků nadnárodních společností a bank do zahraničí, exekuce, kvalitu vzdělávání a podporu vědy. Na tyto priority můžeme nalákat příslušné okruhy voličů a postupně se stávat větší stranou. Momentálně nejsme stranou pro masy.

Nehrálo stěžejní roli v propadu ČSSD, že voliči přestali věřit, že strana řeší problémy lidí? Nemohl na základě historických privatizací OKD, plzeňské Škody a dalších postupně převážit dojem, že sociální demokracie slouží bílým límečkům?

Myslím, že větší roli hrálo to, že Bohuslav Sobotka se ocitl v mohutném sevření mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem. Za něho mě mrzí, že se dostal na vrchol zrovna v době výše zmiňovaných politiků, kteří svou politiku provozují bez skrupulí. I tak Sobotka v zahraničí obstál jako státník. Nemyslím si, že by nám kauzy, které zmiňujete, teď nějak uškodily. Jestli nám sebralo něco procenta, byl to předvolební tah ANO s lithiem, na který jsme nebyli připraveni a neuměli jsme adekvátně zareagovat.

V jedné z předchozích odpovědí jste zmínil plzeňského hejtmana Bernarda coby ne nepopulárního hejtmana. Bernard je spolumajitelem Škody Transportation. Není právě toto odkaz éry, která ČSSD před voliči oslabila?

Opravdu? Já o tom nevím. Nemyslím, že je důležité, zda je někdo majitelem úspěšné vývozní firmy. Ve sněmovně budou opravdové průšvihy mnoha politiků, je možné, že budeme mít opakovaně obviněného premiéra. Problém je v tom, že voliči ČSSD průšvihy nepromíjí, protestním stranám naopak takové věci procházejí.

V čele zastupitelského klubu na pražském magistrátu skončila výrazná tvář ČSSD Karel Březina. Na něm v uplynulých měsících ulpěly různé kauzy. Tlačil jste na něho, aby odešel s ohledem na snahu stranu restartovat?

Karel Březina se rozhodl sám a nahradil ho náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký. I on by podle mě mohl být jednou z nových tváří nové sociální demokracie.

V politice končí i Petr Hulinský. Končí pražský mocenský trojúhelník Poche-Hulínský-Březina?

Dění za poslední rok v pražské ČSSD ukázaly, že naše cesty se dávno rozešly. Netajil jsem se tím, že jsem nepodporoval například kandidaturu nevýrazného Miloslava Ludvíka za lídra pražské ČSSD pro sněmovní volby. Tomáš Prouza, Petr Dolínek nebo Michaela Marksová byli lepšími. Názorově i mediálně. Nakonec v primárních volbách všech pražských sociálních demokratů zvítězil Petr Dolínek, jehož kampaň byla tematicky skvělá svým levicovým zaměřením, živá a moderní.

Kdyby předseda ANO v prvním kole neuspěl a nezískal důvěru své vlády, podpořila by ČSSD Babiše ve druhém kole? Nebylo by pro ČSSD likvidační skončit v opozici?

Nepodpoříme, nevstoupíme či nijak neumožníme vznik vlády, ve které bude v čele Andrej Babiš.

https://www.lidovenoviny.cz/nahled.aspx?d=06.11.2017&e=LN-PRAHA&id=6426635