MF Dnes: Česku a východním zemím Unie ubere, jihu přidá

MF Dnes: Česku a východním zemím Unie ubere, jihu přidá

Evropská unie seškrtá zemím střední Evropy desítky miliard eur.

Vlastně se to čekalo, přesto byl návrh výše škrtů v kohezních fondech EU pro státy střední a východní Evropy šokem. Zemím jako Česko, Polsko či Slovensko má podle včera představeného návrhu Evropské komise na rozpočet EU pro roky 2021–2027 ubýt téměř čtvrtina peněz z tohoto balíku.

Kohezní fondy, které slouží k vyrovnávání životní úrovně, výkonnosti ekonomiky a úrovně infrastruktury mezi bohatými a chudšími regiony Unie, tvořily přitom až dosud podstatnou část unijních příjmů „nových členských zemí“.

Podle návrhu Komise bude moci Česko z nové podoby kohezních fondů mezi roky 2021 až 2027 získat 17,8 miliardy eur (asi 454 mld. korun). Na základě neoficiálních propočtů bude právě Česko ze všech zemí EU na těchto škrtech nejvíce tratit, přidělené finance se pro ně sníží o 24 procent. Další visegrádské státy na tom ale nejsou o moc lépe, všechny přijdou o víc než 20 procent dosavadních příjmů z těchto fondů soudržnosti.

„Pokles jsme očekávali, někteří skeptici i vyšší, ale nemůžeme být rozhodně spokojeni,“ řekl MF DNES europoslanec Miroslav Poche, nominovaný ČSSD na post ministra zahraničí. Česku podle Pocheho při stanovování škrtů v rozpočtu kohezních fondů „škodí“, že je na tom „velmi dobře“ nejen ve výkonnosti ekonomiky, ale i v dalších ukazatelích, které se braly v potaz – míra nezaměstnanosti, vzdělání či zasažení migrací.

Podobný postoj zastává i státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař, který uvádí, že už vzhledem k růstu české ekonomiky bylo jasné, že Češi dostanou v letech 2021–2027 „z evropských fondů méně peněz než dřív“.

Zlepšit pozici Česka bude podle Pocheho pro české vyjednavače obtížný úkol. Pomoci však může stanovisko Evropského parlamentu, který se proti škrtům v kohezních fondech podle Pocheho postaví. Drastické snížení, jaké se ukázalo, že navrhuje Komise, nikdy nezíská souhlas Evropského parlamentu,“ předznamenává Poche. Europarlament přitom bude muset sedmiletý rozpočet schválit, jinak nevstoupí platnost.

Krácení prostředků na kohezní strukturální fondy odmítá i česká europoslankyně Dita Charanzová, která v liberální frakci europarlamentu zastupuje vládnoucí hnutí ANO. „Tyto fondy mají z hlediska soudržnosti Unie své nezastupitelné místo,“ říká.

 Zatímco východ Unie pláče, slavit naopak mohou v jižní Evropě. Ta se ekonomicky vyvíjí mnohem hůře než střední a východní Evropa, a proto dostane „přidáno“. Nejvíce získají Řecko, Rumunsko, Bulharsko – po osmi procentech navíc, ale také Itálie či Španělsko, kde je růst peněz z kohezních fondů 6, respektive 5 procent.

Desítky miliard proti migraci

Zatímco na odmítavém postoji k výraznému snížení se čeští poslanci bez ohledu na politickou příslušnost shodnou, někteří vidí v navrhovaném sedmiletém unijním rozpočtu i klady. „Jednoznačným přínosem je vyhrazení téměř 35 miliard eur na řešení migrace a ochranu hranic. Navýšení této položky téměř třikrát ve srovnání se současným stavem je v situaci, kdy do Řecka a Itálie nadále proudí stovky migrantů denně, zcela zásadní,“ říká lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Evropský parlament také podpořil, aby se peníze z fondů EU rozdělovaly pod podmínkou dodržování „právního státu“. S tím mohou mít problémy Polsko a Maďarsko. Česko, i podle vyjádření premiéra Andreje Babiše, však nikoli.

***

Fakta

Jak se přesunou peníze

O kolik se zkrátí podpora

z kohezních fondů

Česko 24 % „

Maďarsko 24 %

Litva 24 %

Estonsko 24 %

Malta 24 %

Polsko 23 %

Slovensko 22 % v

Německo 21 %

 a

Komu se naopak přidá

Řecko 8 %

Rumunsko 8 %

Bulharsko 8 %

Itálie 6 %

Španělsko 5 %

Finsko 5 %

O autorovi| Luboš Palata, zvláštní zpravodaj MF DNES ve Štrasburku