EurActiv: EU v roce 2018 pohledem českých europoslanců

EurActiv: EU v roce 2018 pohledem českých europoslanců

Co nejdůležitějšího se podle českých europoslanců událo v roce 2018 na poli evropské legislativy? Na otázku redakce EURACTIV.cz odpověděla desítka z nich.

Miroslav Poche (ČSSD, S&D)

Podařilo se dosáhnout společného přístupu při ochraně vnějších hranic EU a posílení spoečné evropské obrany. EU začala daleko silněji prosazovat aktivní politiku směrem k africkým partnerům. Dojednala se rozvodová smlouva o brexitu i deklarace k uspořádání příštích vztahů. EU se dokázala domluvit na obchodní dohodě s Japonskem. Bohužel se ještě více ochladily vztahy s Ruskem, ale EU byla schopna udržet jasnou společnou pozici. To, že EU není tak bezzubá, ukázaly i jiné události. Polsko v návaznosti na rozsudek ESD konečně odstoupilo od rozporuplných justičních reforem, Itálie musela upravit návrh rozpočtu do realističtější podoby.

Pavel Poc (ČSSD, S&D)

Určitě to byla reforma finančního nařízení s úkolem zjednodušit pravidla pro implementaci EU rozpočtu. Značný význam mají také zprávy týkající se emisí CO2, pro ČR zejména pokud jde o osobní auta. Budeme volat levněji do ciziny díky zastropování mobilních tarifů, zpráva výboru pro pesticidy by měla posílit ochranu před nebezpečnými látkami v zemědělství. Schválený program rozvoje evropského obranného průmyslu je krok k budoucí společné obranné politice. Z hlediska obchodu je výbornou zprávou dohoda EU–Japonsko, dobrou zprávou pro životní prostředí je směrnice o zákazu plastů na jedno použití a tzv. ,balíček čisté energie‘.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP)

Rozhodně se udělal velký kus práce ohledně různých bezpečnostních a protiteroristických opatření včetně razantního zvýšení ochrany vnějších hranic Schengenu, což jsou věci, o kterých lidé bohužel moc nevědí, někdy ani vědět nechtějí. Výrazně se posunulo také například téma dvojí kvality potravin nebo zastavení střídání času, s nímž šli lidovci do voleb. Také už se přestalo mluvit o různých kvótách na uprchlíky, kdy je naopak dobré říct, že je skvělé, že toto schváleno nebylo.

Luděk Niedermayer (TOP09, EPP)

Ze strategického pohledu to je pro mne třeba zimní balíček Čistá energie pro všechny Evropany či legislativní návrhy na ochranu klimatu (snižování emisí u osobních i nákladních automobilů), jakkoliv je u nás toto téma silně podceňováno. Ale jistě by se dalo najít více věcí, třeba schválení nové legislativy na zvýšení kybernetické bezpečnosti, která se v době kybernetických útoků a informačních a hybridních válek stává stále naléhavější potřebou.

Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL)

Došlo k přijetí většiny dokumentů Zimního energetického balíčku, v rámci směrnice o energii z obnovitelných zdrojů se mi podařil úspěch s prosazením postupného vyřazení užívání palmového oleje z biopaliv na trhu EU. Taktéž došlo k uzavření jednání o balíčku oběhového hospodářství nebo nařízení v oblasti snižování emisí CO2. V rámci speciálně zřízeného výboru PEST jsme prošetřili kauzu gyfosát a proces autorizace pesticidů. Nedávno také došlo k uzavření největší smlouvy o volném obchodu s Japonskem, kterou dlouhodobě silně kritizuji. Nesmíme zapomenout také na zahájení procesu dle čl. 7 TEU u Polska a Maďarska, což vnímám také velmi negativně.

Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE/NGL)

Pomalu nabíhají některé balíčky a začínají se projevovat problémy otevírání trhu služeb a nedostatky v propojení sítí EU. Klasickým případem je nová pracovní legislativa diskriminující země střední a východní části EU v Německu a ve Francii. Podařilo se zabránit přerozdělování migrantů a jednotlivé státy pokračovaly v přitvrzování migrační legislativy. Některé státy byly nuceny potýkat se s důsledky různých, mnohdy poněkud nesmyslných, sankčních a protekcionistických režimů v zahraničním obchodě. Začíná se aplikovat, a to není dobře, otevírání trhu v železniční dopravě, aniž by se české dráhy opět sjednotily po vzoru z Německa, Rakouska a Francie.

Jaromír Štětina (TOP09, EPP)

V oblasti jednotného digitálního trhu začalo například platit nařízení o zákazu zeměpisného blokování, které se zaměřuje na neodůvodněné praktiky při prodeji online. Výbor LIBE schválil v roce 2017 směrnici o terorismu, letos na ni navázalo například nařízení o pohybu peněžní hotovosti s cílem znesnadnit  financování terorismu nebo daňové úniky. Byla přijata i nařízení pro efektivnější využívání celoevropských databází jako je SIS. Parlament posvětil novou obchodní dohodu o strategickém partnerství s Japonskem. Čeští vývozci tak mohou profitovat z odstranění netarifních překážek.

Petr Ježek (zvolen za ANO, ALDE)

Za zásadní považuji jednání o podmínkách odchodu VB z EU. Jako předseda delegace EP pro vztahy s Japonskem mám obzvláště radost ze vzájemné dohody o volném obchodu. Velmi intenzivně pracoval zvláštní výbor EP pro finanční trestné činy, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Podstatná byla legislativa vzešlá z výboru LIBE, která posiluje a zefektivňuje ochranu vnějších hranic EU a kontrolu pohybu na jejím území. Za zásadní považuji návrh víceletého finančního rámce po roce 2020 a sérii doprovodných nařízení týkajících se jednotlivých rozpočtových kapitol. EU přijala směrnici posilující postavení orgánů hospodářské soutěže, aby mohly účinněji prosazovat pravidla EU v této oblasti.

Martina Dlabajová (ANO, ALDE)

Po více než dvou letech složitých jednání byla letos v květnu přijata revidovaná směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, jejíž jsem byla stínovou zpravodajkou. Napříč státy směrnici zviditelnilo především heslo ,stejná mzda za stejnou práci na stejném místě‘, se kterým Komise v roce 2016 přišla. Bohužel s přijetím této kontroverzní směrnice nesouhlasím a dle mého názoru zpřísnění pravidel zásadně naruší fungování volného pohybu služeb a konkurenceschopnost uvnitř EU. Alespoň částečným úspěchem bylo ale vyjmutí silniční dopravy, což bylo od počátku mou jasnou prioritou. Jak dopadnou pravidla pro silniční dopravu je nyní ale otázkou zmiňovaného silničního balíčku.

Pavel Telička (zvolen za ANO, ALDE)

Legislativy bylo hodně, zejména v energetice, oběhové ekonomice, digitální ekonomice, finančním sektoru, v oblasti boje s terorismem. Mnohé se však neodehrálo. I nadále Česká republika nemá jasně vyprofilovanou konstruktivní multisektorovou evropskou politiku. Vláda se zaměřuje téměř výlučně na migrační otázku, a i v ní toho moc v EU nenabízí.

https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/eu-v-roce-2018-pohledem-ceskych-europoslancu/